Září 2012

No Comment...

1. září 2012 v 20:27 | Lilianne |  Moje kecy
Vítě, já už vlastně ani nevím, jak a čím začít. Ano, to jsem nevěděla nikdy a je to takové to staré známé trapné klišé, které se prostě používá na začátku článku...
Je to už dýl, co se o tenhle článek snažm, ale nějak jsem se stále nemohla odhodlat...až teď mě to nakoplo...Chci mít blog...chci fotit...chci psát komixy...chci tu být s Vámi...vážně chci. Mám ale i svůj druhý...sakra proč mu říkám druhý život? Vždyť on je první, důležitější a...lepší?
Dost už vylévání a přelévání citů a přihlouplých trojtečkování. Od doby co jsem si založila blog uplynuly skoro dva roky, dlouhé dva roky, ale pro mě je to doba mnohem vzdálenější. Vlastně něco jako minulý život. Teď jsem někdo jiný, jsem skutečný člověk, pozitivní, milý a myslím, že i celkem oblíbený. Nemám potřebu zaplňovat hodiny sezení doma blogováním. Já už takový čas neznám. Jdu na novou školu, mám přátele, které miluju a spoustu koníčků. A ještě víc věcí a činností, které jsem zatém nezkusila, ale chci. Tak moc chci. Nemám čas...Co to kecám? Nechci mít čas na sezení u počítač! Vypadne proud, spadně síť a kde jsou ty zatracený věci, na kterýma jsem trávila "miliony" hodin? V prdeli. Nikde. Sakra, vždyť tohle vlastně vůbec neexistuje, je to na nic. A přesto to tak miluju...
A víte co? Ne, nevíte, protože ani já sama nevím. Možná zním naštvaně, smutně, arogantně a jsem taková? To je relativní. Všechno je relatvní a já už toho mám vážně dost. Nechci končit, nechci si dávat pauzu, nechci už nic psát. Nepotřebuju slyšet bějaké utěšování, či přemlouvání, či co si to vlastně nalhávám, že byste mi napsali. Chci slyšet pravdu, ale ta je vlastně taky realativní.
Pac a pusu
Loučí se s váma váš blázen. Na vždy? To asi těžko? Ikdyž, proč ne?


Chápete?


Ale jednu věc vím jistě! Teď jdu čumět na Shreka.